Našel jsem mládě nebo divoké zvíře - co dělat
Nejčastější chyba u nalezených mláďat není lhostejnost, ale zbytečná záchrana. Srnče v trávě, zajíček i poskakující ptáče jsou ve většině případů v pořádku - a odnesením jim vážně ublížíte. Rozhodující je poznat těch pár situací, kdy pomoc opravdu potřebují.
Ve zkratce, když spěcháte
- Srnče ani zajíčka z trávy neberte - matka se vrací, jen ne za vaší přítomnosti.
- Opeřené ptáče na zemi je poletuše: přeneste ho do křoví a odejděte.
- Zasahujte při zranění, prochladnutí, mouších vajíčkách nebo napadení kočkou.
- Nikdy nekrmte mlékem a nelijte vodu do zobáku ani do tlamy.
- Volejte dispečink záchranných stanic 774 155 155 (denně 7-22 h).
1. Zastavte se - většina mláďat opuštěná není
Nejčastější chyba není nevšímavost, ale zbytečná záchrana. Srnče leží v trávě celý den samo a matka k němu chodí jen krátce, obvykle za tmy. Zajíček dělá totéž. Mladý pták, který už má peří a poskakuje po zemi, prochází zcela normální fází, kdy ho rodiče krmí venku mimo hnízdo. Takové zvíře nepotřebuje odvézt, ale nechat být. Odejděte, odveďte psa a místo obloukem obcházejte; když se vzdálíte, rodiče se vrátí během desítek minut.
2. Poznejte, kdy pomoc opravdu potřebuje
Zasáhnout je namístě, když je zvíře zjevně zraněné nebo krvácí, když je studené, apatické a nereaguje, když má na těle mušími vajíčky připomínající zrníčka rýže, když jste poblíž našli uhynulou matku nebo když ho napadla kočka či pes. Zvlášť u napadení kočkou platí, že veterinární ošetření je nutné vždy a rychle - bakterie z drápů a slin bývají pro ptáka i drobného savce smrtelné během jednoho až dvou dnů, i když zvíře navenek vypadá dobře.
3. U ptáčat rozlište holátko a poletuše
Holé nebo řídce opeřené ptáče se zavřenýma očima do hnízda patří - pokud hnízdo vidíte a bezpečně na něj dosáhnete, vraťte ho zpátky. Obava, že ho rodiče kvůli lidskému pachu odmítnou, je mýtus; ptáci mají čich slabý a mládě běžně přijmou. Opeřené mládě, které poskakuje po zemi a piští, je naopak poletuše a rodiče ho krmí dál - jen ho přeneste z cesty nebo z dosahu kočky do nejbližšího křoví a odejděte. Zraněné nebo prochladlé ptáče dejte do vzdušné krabice s ručníkem, na tmavé a klidné místo, a volejte stanici.
4. U ježka rozhoduje denní doba a hmotnost
Ježek, který se v noci prochází po zahradě, je v pořádku a pomoc nepotřebuje. Podezřelý je ježek venku za bílého dne, který se pomalu potácí, leží na boku nebo je obalený mouchami - to je vždy důvod volat záchrannou stanici. Na podzim pak platí, že velmi malý ježek, který se nestihl vykrmit, zimu bez pomoci nepřečká. Do doby, než se dovoláte, dejte zvíře do vysoké krabice s ručníkem na klidné teplé místo. Mléko nepodávejte v žádném případě, ježkům způsobuje těžké průjmy.
5. Nekrmte a nenapájejte na vlastní pěst
Nejvíc škody nadělá dobře míněné krmení. Kravské mléko je pro srnčata, ježky i mláďata šelem těžko stravitelné a často smrtelné. Voda ani strava nalévaná do zobáku nebo do tlamy hrozí vdechnutím a udušením. Podchlazené zvíře navíc nesmí dostat potravu dřív, než se zahřeje - tělo ji nezpracuje. Do příjezdu nebo do telefonátu se stanicí proto zvířeti dopřejte jen tmu, klid a mírné teplo v uzavřené vzdušné krabici.
6. Zavolejte záchrannou stanici
O tom, jestli zvíře odvézt, rozhoduje odborník, ne nálezce. Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody provozuje centrální dispečink na čísle 774 155 155, dostupný denně od 7 do 22 hodin, a na webu zvirevnouzi.cz najdete seznam stanic i s územní působností. Popište druh, stav zvířete a přesné místo nálezu a řiďte se pokyny - často vám poradí zvíře nechat na místě, což bývá pro ně to nejlepší řešení. U zraněné velké zvěře na silnici volejte policii na 158.
Čemu se vyhnout
- Neodnášejte srnče ani zajíčka z trávy. Není opuštěné, takhle tráví celý den. V lidské péči má minimální šanci na přežití.
- Nedávejte mláďatům kravské mléko. Srnčatům, ježkům i mláďatům šelem způsobuje těžké průjmy a bývá smrtelné.
- Nelijte zvířeti vodu do zobáku ani do tlamy. Hrozí vdechnutí a udušení. Podchlazené zvíře navíc nesmí dostat potravu, dokud se nezahřeje.
- Nesahejte holýma rukama na netopýra ani na dravce. U netopýrů je namístě opatrnost kvůli riziku vztekliny, dravci mají mimořádně silné drápy. Použijte rukavice a ručník a volejte stanici.
- Nenechávejte si divoké zvíře doma „na zotavenou“. Péče o volně žijící živočichy patří záchranným stanicím. Doma zvíře zpravidla ztratí plachost a vypustit je pak nejde.
Mohlo by se hodit
Časté dotazy
Našel jsem v trávě srnče. Je opuštěné?
Téměř jistě ne. Srna nechává mládě ležet schované v porostu a chodí k němu jen na krátké kojení, většinou za soumraku a za tmy - dělá to proto, aby k mláděti nepřivedla predátory. Srnče proto neberte, nehlaďte, odveďte psa a odejděte. Zasáhnout je namístě jen tehdy, když je zjevně zraněné, obalené mouchami, nebo když jste poblíž našli uhynulou matku; pak volejte záchrannou stanici.
Vypadlo mi z hnízda ptáče. Můžu ho vrátit zpátky?
Ano a je to to nejlepší, co pro něj můžete udělat. Představa, že rodiče mládě po dotyku člověka odmítnou, je mýtus - ptáci mají čich slabý a mládě běžně přijmou zpět. Holé ptáče se zavřenýma očima vraťte do hnízda, pokud na něj bezpečně dosáhnete. Opeřené mládě, které poskakuje po zemi, do hnízda nepatří: je to normální fáze, kdy ho rodiče krmí venku, takže ho jen přeneste do bezpečí nejbližšího křoví.
Ježek chodí po zahradě ve dne. Mám ho vzít domů?
Ježek venku za bílého dne bývá signál, že něco není v pořádku - hlavně když se potácí, leží na boku, nereaguje nebo je obalený mouchami. V takovém případě ho dejte do vysoké krabice s ručníkem na klidné teplé místo a volejte záchrannou stanici. Ježek, který se prochází v noci, je naopak zcela v pořádku a brát ho není důvod. Mléko mu nikdy nepodávejte, způsobuje těžké průjmy.
Komu mám zavolat, když najdu zraněné divoké zvíře?
Záchranné stanici. Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody provozuje centrální dispečink na čísle 774 155 155, který funguje denně od 7 do 22 hodin, a přehled stanic i s územní působností najdete na webu zvirevnouzi.cz. Popište druh, stav a přesné místo nálezu. U zraněné velké zvěře na silnici nebo u zvířete, které ohrožuje provoz, volejte policii na 158.
Mám divoké zvíře nahlásit na mapu najditlapku?
Ne. Mapa najditlapku slouží ztraceným a nalezeným domácím zvířatům, u kterých hledáme majitele - u volně žijícího živočicha žádný majitel není a hlášení by mu nijak nepomohlo. Správná cesta vede přes záchrannou stanici. Na mapu patří naopak zvíře, u kterého je zřejmé, že někomu patří: pes, kočka, králík, papoušek, morče, fretka nebo poštovní holub s kroužkem.